Alois Jirásek

Alois Jirásek je významný historický romanopisec a povídkář, zakladatel českého realistického románu, autor historických a pohádkových her a dramat ze soudobé společnosti.

Narodil se 23. 8. 1851 v Hronově jako syn tkalce (později pekaře), zemřel 12. 3. 1930 v Praze.

Vystudoval Gymnázium v Hradci Králové. Chtěl se stát malířem, ale z existenčních důvodů začal studovat historii na Filozofické fakultě v Praze. Pracoval jako středoškolský profesor (Litomyšl, Praha). V roce 1917 podepsal Manifest českých spisovatelů, který požadoval pro český a slovenský národ samostatnost. Po válce byl krátkou dobu senátorem, více se však politice nikdy nevěnoval.

Ve svých dílech se soustředil především na tři období z českých dějin: období husitského hnutí a let těsně následujících, období protireformace a dobu národního obrození.

Z díla:

Povídky - Maryla, Zemanka, Skaláci, Povídky z hor, Nevolnice, Pandurek, Z Čech až na konec světa, Maloměstské historie, Na ostrově.

Pověsti - Staré pověsti české.

Romány - Mezi proudy, Proti všem, Bratrstvo, Skály, Psohlavci, Temno, Na dvoře vévodském, V cizích službách, Husitský král.

Románové kroniky - F. L. Věk, U nás.

Pohádkové drama - Lucerna.

Hry ze současnosti - Vojnarka, Otec.

Období o kterých píše:

1) husitská doba (15. století)

Mezi proudy

- trilogie, která se odehrává za vlády Václava III.

- zeman má problémy s bohatými sousedy, není spokojený s církví ani s vládou Václava III.

- dění na univerzitě s Husem, jeho kázání na venkově, přijetí Dekretu kutnohorského, o zemanu Janu Žižkovi

- popisuje přípravné období husitského hnutí

Proti všem

- trilogie

- hlavním hrdinou je jihočeský zeman Zdeněk z Hvozdna, který má dceru Zdenu a syna Zbyňka. Zobrazuje zde počátky města Tábora, kam tato rodina přichází, Zbyněk se stává vojákem, Zdeněk hejtmanem, Zdena se zamiluje a vdá za kněze. Zbyněk se účastní bitvy na Vítkově, ale jenom v záložním vojsku, takže bitvu pouze sleduje. V Táboře se vytvořila náboženská sekta (adamité), která odmítá kázeň a velitele, kterým je kněz, kterého si Zdena vzala. Adamité požadují po knězi, aby se se Zdenou rozvedl, což on odmítne a tak mu zapálí dům (i s ním a Zdenou uvnitř). Žižka je za to potrestá trestem smrti. Zbyněk si najde dívku, se kterou se ožení.

Bratrstvo

- trilogie

- konec husitství (po bitvě u Lipan)

- radikálové si zvykli na to, že jsou vojáci a nechají se proto najmout do zahraničí (Horní Uhry, dnešní Slovensko). Už ale nemají za co bojovat a stávají se z nich Žebráci (tak se jmenuje poslední díl této trilogie).

2) protireformace a selské vzpoury (17. – 18. století)

- odehrávají se na venkově, hlavními hrdiny jsou zbožní sedláci, kteří mají cit pro rodinu, chtějí se starat o své pole, ale aby to měli, musí o to bojovat a mnozí v těchto bojích zahynou

Psohlavci

- selská vzpoura na Chodsku, sedláci hlídali západní hranice, za což získali volnost, ale později bylo Chodsko prodáno Lamingerovi a ten považoval sedláky za své poddané a měli se z nich stát nevolníci. Řeší to u soudu, když tam nepochodili, vytáhli do boje. Hlavní hrdina je vůdce této vzpoury: Jan Sladký Kozina, který je na konci na náměstí v Plzni popraven. Při popravě Kozina vyzval Lamingera do roka a do dne na Boží soud. Do roka a do dne Lamingera ranila mrtvice.

Temno

- 2. polovina 17. století, hlavním tématem je pronásledování tajných evangelíků jezuity

- Jirásek podporuje evangelíky – světlo, pokrok, pronásledovatelé jsou to temno

- nemluví jen o temnu této doby, ale i o českém umění

3) národní obrození

F. L. Věk

- F. L. Věk je talentovaný a tak jde studovat do Prahy do kláštera, kde si zamiluje hudbu, kterou chce jít spolu s filozofií studovat, setká se ale s českými obrozenci (Thám, Dobrovský) a má se stát jedním z nich, ale on se vrací domů, kde převezme po svém otci povolání kupce.

U nás (1904)

- 4-dílná kronika

- v rodném Jiráskově kraji (Hronovsko), děj se odehrává ve vesnicích

- 1. pol. 19. stol. – zobrazení nár. obrození

Husitský král

- Jirásek toto dílo považuje za svůj neúspěch, protože ho nedokončil

- hlavním hrdinou je Jiří z Poděbrad, což není člověk ze střední vrstvy jako ostatní Jiráskovy postavy, možná proto dílo nedokončil. Také se v myšlenkách neshodl s Jiřím, což je další důvod nedokončení.

Staré pověsti české

- pro mládež Jirásek vypráví příběhy ze starých kronik, knížek lidového čtení, folklorní texty

- čerpá z Hájkovy kroniky (historicky nevěrohodná)

- dramata: moc se dnes nehrají (hlavně historické hry: Jan Hus, Žižka, Jan Roháč z Dubé

- jedno jeho drama se hraje i dnes:

Lucerna

- pohádková hra s vlasteneckým charakterem

mlynář je zbaven robot, správce zámku mu chce pokácet lípu, aby ho ponížili (lípa je totiž hranice mezi mlynářským a panským územím). Nemusí tedy robotovat, ale musí dovést v noci s lucernou šlechtu k zámku. Kněžna má navštívit vesnici a všichni připravují, jak ji uvítají, pouze mlynář odmítá, protože mu chce pokácet lípu. Kněžna ho chce poznat. Poručí mu svítit jí cestou ze mlýna na zámek. Cestou si povídají a ona poznává v mlynáři čestného, správného a hrdého muže. Nabízí mu místo nějakého úředníka a podle ní lepší život. Ale mlynář odmítá. Kněžna neví o tom, že se má lípa pokácet a když to zjistí, zachrání nejen lípu, ale také mlynáře tím, že rozbije lucernu – symbol jeho povinnosti vodit panstvo.